IoT: Průmysl 4.0 vs. Industriální internet

Průmysl po celém světě začíná zjišťovat, že je nutná integrace internetu kvůli zvětšujícímu se množství dat a stále rychlejším procesům. Všechny tyto inovace otřásají základy standardních výrobních a distribučních technik. Nehmotné (software a procesy) a hmotné (hardware, výrobní aktiva) prostředky se kombinují, aby zformovaly „kyber-fyzické systémy“ (CPS). CPS je softwarový koncept s německými základy, který je včleněn do hardwaru, přičemž je využita adaptivní logika přenášená přes internet. Při rozšíření této představy od jednoho zařízení skrz výrobu, design a distribuční procesy vznikne síť zařízení propojených v komplexním CPS.  

Umožnění zvratu
Rychlý vzestup inovací vyvolává obavy napříč účastníky trhu – strach z toho, že budou zaostávat za konkurencí. Nadpis otevřeného dopisu, který napsal CEO nakladatelství Axel Springer členu představenstva Googlu, hovoří za vše: „Proč se obávat Googlu?” Možná tím chtěl říct, že mnoho společností se obává technologické změny, která vyvstává z nových digitálních aplikací. Mimo to je trh narušen tím, co tyto technologie mají společné, že zaměřují myšlení na potřebu učit se a na příjímání nových výzev, které jsou určovány podle současného stavu.

Šílené tempo změn přinutilo vlády stejně jako soukromý sektor tato narušení povolit a tolerovat. V této studii srovnávám nejvíce robustní Evropský projekt - německý Průmysl 4.0, který je přibližným ekvivalentem Industriálního internetu, který byl navržen Industrial Internet Consortium (IIC). V ostatních zemí jsou podobné projekty jako například Smart Factory v Nizozemsku, Usine du Futur ve Francii, High Value Manufacturing Catapult ve Velké Británii a Fabbrica del Futuro v Itálii.

Definování Průmyslu 4.0 a Industriálního internetu
Průmysl 4.0 popisuje decentralizovaný výrobní řetězec, který se rozpíná od designu přes dodavatelský řetězec, výrobu, distribuci a zákaznický servis. Tyto CPS zaměstnávají softwarově a internetově propojené stroje, které komunikují v reálném čase, aby snížily počty chyb a zvýšily efektivnost. Industriální internet zahrnuje zhruba ty stejné procesy, až na to, že jeho rozsah sahá až za výrobu.

Podstata obou přístupů je, že stroje, analytika a lidé jsou vzájemně propojeni. Z tohoto důvodu Industrial Internet Consortium (jehož je společnost ROI Management Consulting členem) přišlo s pojmenováním Industriální internetový systém (Industrial Internet System – IIS)  - přibližný ekvivalent CPS. Tyto dva koncepty jsou o vyšší efektivnosti, integraci lidí se stroji a o spolehnutí se na neustálou analýzu dat. Na tomto místě je vhodné říci, že Průmysl 4.0 a Industriální internet jsou transatlantickými bratranci, i když odděleni jazykem, tradicemi a podnikovou kulturou. Avšak při bližším pohledu se tyto dva přístupy významně liší, přičemž některé rozdíly jsou pouhým okem méně zřejmé (viz níže tabulka č. 1).

Tabulka č. 1 – Porovnání Průmyslu 4.0 a Industrial Internet Consortium

Zdroj: MAPI Foundation

Vznik obou přístupů
Německá vláda načrtla řadu podpůrných politik pro nové technologie v rámci tzv. High-Tech Strategie v roce 2006,  High-Tech Strategie 2020 z roku 2010 a High-Tech Strategie 2020 Akční Plán z roku 2012. Jeden z hlavních bodů posledně zmíněného byl Průmysl 4.0. Projekt byl poté přidělen k Platformě Průmysl 4.0. Nicméně, vlastnictví pevně spočívá v rukou spolkové vlády, která zatím na zahájení projektu utratila přibližně 400 mil. €. Výzkum v oblasti Průmyslu 4.0 bude trvat mnoho let a na konci roku 2016 by měly být dostupné první modely s vestavěnými aplikacemi. Výzvou je mít připravený všezahrnující proces k dalšímu rozšiřování do konce roku 2030.

General Electric, která poprvé představila pojem „Industriální internet“ jako zcela novou aplikaci, se v roce 2014 spojila s firmami AT&T, Cisco, Intel a IBM, aby společně založily Industrial Internet Consortium (IIC), neziskovou organizaci, která se stala studnicí idejí, testbedů, technologií a bezpečnosti práce v této oblasti. Dle dokumentu Fact Sheet,  IIC „katalyzuje a koordinuje priority, jež umožňují vznik Industriálního internetu v průmyslu a akademické a vládní sféře.“

Zdroj: MAPI Foundation